Česká republika

Hlídáme veřejný zájem, hájíme efektivní
a odpovědnou správu země.

Volby

„Volební zákon (ostatně jako každý zákon) je text s jediným zněním a nekonečně mnoha způsoby jak toto znění obcházet“. (separátní votum Pl. ÚS 73/04 JUDr. Elišky Wagnerové)

Realizace volebního práva bývá často označována za oslavu demokracie. V demokratickém systému mají totiž občané právě ve volbách právo vybírat své zástupce do zastupitelských sborů, prostřednictvím nichž je pak vykonávána státní moc. Zároveň mají občané možnost se rozhodnout, zda se o mandáty ve volbách budou ucházet sami. Vzhledem k důležitosti výsledků vzešlých z voleb je nezbytně nutné, aby volby samotné dostály určitým minimálním požadavkům, které jsou zakotveny jak v národních právních předpisech, tak mezinárodních smlouvách. Mezi základní principy svobodných voleb patří především všeobecné, rovné a přímého volební právo uskutečňované tajným hlasováním zabezpečujícím jeho svobodu a rovný přístup k voleným a veřejným funkcím.

V souvislosti s konáním podzimních komunálních voleb roku 2010 a opakovaného hlasování v lednu roku 2011 byly na řadě míst České republiky zaznamenány případy obcházení zákona, které měly vliv na výsledky voleb do některých obecních zastupitelstev. Jednalo se jednak o nejrůznější formy nakupování voličských hlasů a dále o ovlivňování výsledků voleb umělým navyšováním počtu voličů v některých obcích České republiky v době krátce předcházející samotnému hlasování. To byl také důvod, proč se TIC rozhodla zabývat problematikou voleb do zastupitelstev obcí.

Volby do obecních zastupitelstev

Cílem voleb do obecních zastupitelstev je zformování rozhodnutí společenství občanů obce, komu bude po dobu následujících čtyř let svěřeno právo na výkon obecní samosprávy. Volební výsledek by měl odpovídat nezávislé, svobodné vůli voličů, která vzešla ze soutěže politických stran, jež ctí demokratické principy.

Hlavní právní úprava těchto voleb je obsažena v zákoně č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“) a v prováděcí vyhlášce Ministerstva vnitra č. 59/20002 Sb. Základní principy, ze kterých je nutno vycházet při interpretaci jednotlivých ustanovení volebního zákona, pak obsahuje čl. 5, čl. 102 odst. 1 Ústavy ČR; čl. 21, čl. 22 Listiny základních práv a svobod a některá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána.

Volby do obecních zastupitelstev jsou tedy rovněž v demokratické společnosti ovládány jistými zásadami a principy, přímo volební zákon uvádí: „Volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení“.

Všeobecným volebním právem se rozumí právo volit do zastupitelstva obce občanem, který je způsobilý k právním úkonům, a který alespoň v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a to bez ohledu na jeho původ, pohlaví, náboženské přesvědčení, rasu, atd.

Podle rovného hlasovacího práva má každý platně odevzdaný hlas stejnou váhu; neexistují tedy voliči, jejichž hlas by mohl ovlivnit volební výsledek více, než hlas kohokoli jiného. Podle principu tajného hlasování je informace o tom, komu volič odevzdal svůj hlas známá jen tomuto voliči, pokud se ji sám svobodně nerozhodne zveřejnit.

Nedávné zkušenosti volební etiky ukazují, že mnohé subjekty si neuvědomují, že volební právo je právem. To znamená, že k jeho výkonu nesmí být nikdo donucován. Záleží tedy jen na svobodné vůli voliče, zda své volební právo vykoná či nikoli.

V rámci volebního procesu může dojít k pochybením, proti nimž se však lze bránit pomocí opravných prostředků.

Seznamy voličů

Občan, který má právo volit, je zapsán v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů (dále jen „seznam“). Každý volič si může v úředních hodinách na obecním úřadě místa hlášení trvalého pobytu ověřit, zda je do tohoto seznamu zapsán.

Pokud se seznam neshoduje se skutečností, může volič požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze (ust. § 28 volebního zákona).

Jestliže správní orgán neodstraní chyby nebo nedostatky v seznamu, může se osoba tím dotčená obrátit na soud podle ust. § 88 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.

Kandidátní listiny

Náležitosti kandidátní listiny a lhůta, do kdy se podávají kandidátní listiny registračnímu úřadu, jsou stanoveny ve volebním zákoně (ust. § 21 a § 22). V případě, že kandidátní listina neobsahuje zákonné náležitosti, měl by registrační úřad vyzvat k odstranění závad, a to do lhůty do 53 dnů před dnem voleb. V případě neodstranění závad ani v dodatečné lhůtě rozhodne registrační úřad o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (ust. § 23 odst. 2 volebního zákona).

Registrační úřad rozhodne o registraci kandidátní listiny, která splňuje zákonné náležitosti. O odmítnutí kandidátní listiny rozhodne registrační úřad tehdy, pokud kandidátní listina nesplňuje zákonné náležitosti a nelze dosáhnout nápravy výše uvedeným postupem [ust. § 23 odst. 3 písm. b) volebního zákona].

Ačkoli se výše uvedená rozhodnutí zasílají i tomu, kdo je oprávněn se proti takovému rozhodnutí domáhat ochrany u soudu, současně se toto rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Rozhodnutí se považuje za doručené třetím dnem ode dne vyvěšení, nikoli dnem doručení osobě oprávněné.

Opravný prostředek

Návrhem ve správním soudnictví se lze domáhat toho, aby soud vydal rozhodnutí o:

- povinnosti správního orgánu kandidátní listinu registrovat, v případě že správní orgán odmítl kandidátní listinu,

- ponechání kandidáta na kandidátní listině, v případě že správní orgán škrtl kandidáta na kandidátní listině,

- zrušení registrace kandidátní listiny, v případě že správní orgán registroval kandidátní listinu.

Lhůta pro podání opravného prostředku

Domáhat se ochranu u soudu se lze do dvou pracovních dnů od doručení rozhodnutí, tj. ode dne doručení na úřední desce registračního úřadu.

Osoby oprávněné podat opravný prostředek a účastnící řízení

Okruh výše uvedených osob se liší s ohledem na druh řízení, konkrétní právní úprava je obsažena v ust. § 59 odst. 2 volebního zákona a § 89 odst. 2,3,4 s.ř.s.

Zánik mandátu člena zastupitelstva obce

Zánik mandátu je upraven v ust. § 55 volebního zákona. Mandát člena zastupitelstva zaniká jednak odmítnutím slibu, úmrtím, dnem voleb do zastupitelstva obce, atd. Zánik mandátu dále nastává, vysloví-li to zastupitelstvo obce, resp. ředitel krajského úřadu, a to například z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (ust. § 55 odst. 3). Výše uvedené usnesení zastupitelstva obce nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu se doručuje příslušnému členu zastupitelstva a volební straně, která podala v obci kandidátní listinu. Současně se vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu. Za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení.

Opravný prostředek

Ve správním soudnictví se lze domáhat zrušení usnesení zastupitelstva obce nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu, kterým bylo rozhodnuto o zániku mandátu.

Lhůta pro podání opravného prostředku

Domáhat se ochranu u soudu se lze do dvou pracovních dnů od doručení rozhodnutí, tj. ode dne doručení na úřední desce příslušného obecního úřadu.

Osoby oprávněné podat opravný prostředek a účastnící řízení

Osoby oprávněné podat opravný prostředek jsou příslušný člen zastupitelstva a volební strana, která podala v obci kandidátní listinu. Účastníky jsou výše osoby uvedené v předchozí větě, územně samosprávný celek, který rozhodl usnesením, nebo ředitel krajského úřadu, který rozhodnutí vydal.

Volební orgány

Před, během, ale i po vlastní realizaci voleb spolu intenzivně spolupracují tzv. volební orgány (ust. § 6 volebního zákona.) Občan se nejčastěji setká s činností těchto volebních orgánů:

Státní volební komise - vyhlašuje a uveřejňuje výsledky voleb;

Ministerstvo vnitra - metodicky řídí volební proces, vydává seznam registrovaných politických stran a politických hnutí a poskytuje ho krajským úřadům, zajišťuje tisk volebních materiálů;

Český statistický úřad  - pracuje s výsledky voleb a zpracovává je;

Krajský úřad - zajišťuje ve svém kraji organizační a technickou přípravu voleb, kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, zajišťuje archivaci volební dokumentace;

Pověřený obecný úřad - projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí náležící do jeho územního obvodu, losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku, zajišťuje archivaci volební dokumentace, kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, sčítání hlasů okrskovou volební komisí;

Obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory - projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce, losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku, zajišťuje tisk volebních lístků, vyhlašuje výsledky voleb v obci, zajišťuje archivaci volební dokumentace;

Obecní úřad - zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, vede stálý seznam voličů a jeho dodatek, zajišťuje archivaci volební dokumentace převzaté od okrskových volebních komisí;

Starosta - stanovuje stálé volební okrsky, oznámením informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva, děje se tak nejpozději 15 dnů přede dnem voleb. V tomto oznámení je rovněž uvedena povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství ČR, a další potřebné údaje. Zajišťuje distribuci hlasovacích lístků, právě on zajistí, že budou dodány všem voličům nejpozději tři dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým komisím, stanovuje minimální počet členů okrskové volení komise;

Okrsková volební komise - předseda okrskové komise je odpovědný za pořádek ve volení místnosti a v jejím bezprostředním okolí, zajišťuje a dozírá na průběh hlasování,  sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,  odevzdává volební dokumentaci do úschovy.

Volební kampaň

Samotné volbě pak předchází volební kampaň. Volební kampaň je ve volebním zákoně upravena jen velmi stručně. Vedení volební kampaně konkrétním kandidátem proto odpovídá etice a postojům, které kandidát považuje za své vlastní. Používání prostředků, které vybočují z obvyklých metod ovlivňování, slouží zajisté ke zformování názoru u zdravého voličstva.

Volební zákon upravuje vedení volební kampaně tak, že stanoví rovnost při využívání vyhrazené volné plochy pro vylepení plakátů. Dále zakazuje v době počínaje třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů. A konečně zákon zakazuje volební agitaci a propagaci volební strany v objektu, kde se nachází volební místnost a v jeho bezprostředním okolí.

Volební místnost

Samotná volba vybraného kandidáta nebo kandidátní listiny se realizuje ve volební místnosti. Při realizaci volebního práva se respektují základní principy, zejména pak tajnost hlasování. Každá volební místnost obsahuje zvláštní prostor pro úpravu hlasovacího lístku, vyplněný hlasovací lístek se pak vkládá do neprůhledné obálky a vhazuje do stejné volební schránky, do které odvolí, resp. odvolili i ostatní voliči, kteří se rozhodli vykonat své volební právo.

Odměňování členů okrskových volebních komisí

Členové volebních komisí mají nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Podrobněji se této problematice věnuje ust. § 62 volebního zákona ve spojení s vyhláškou č. 59/2002 Sb., která uvádí přesnou výši odměny. Tato odměna je stanovena v závislosti na pozici v komisi a pohybuje se v rozmezí od 1.300,-Kč do 1.600,- Kč. V případě dodatečných voleb, opakovaných voleb a opakovaného hlasování členům okrskových volebních komisí další odměna nepřísluší (srov. ust. § 52 volebního zákona). Pokud se předseda nebo člen okrskové volební komise nezúčastňuje všech jednání, obecní úřad celkovou výši odměny poměrně krátí, a to podle evidence o jejich účasti na jednáních okrskové volební komise.

Návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta

Navrhovatel může u příslušného krajského soudu podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb, nebo návrh na neplatnost volby kandidáta, pokud se domnívá, že byla porušena ustanovení volebního zákona a to takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb, nebo výsledek volby kandidáta (ust. § 60 volebního zákona).

Navrhovatelem podle zákona je:

- každá osoba, která je zapsaná od seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva volen,

- každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva.

Lhůta k podání

Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Účastníky řízení jsou:

- navrhovatel,

- příslušný volební orgán,

- ten, jehož volba byla napadena.

Soud může rozhodnout i bez nařízení jednání, rozhoduje usnesením a to do dvaceti dnů ode dne, kdy návrh soudu došel.

Ústavní stížnost

Proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, resp. kterým krajský soud zamítl návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta lze brojit podáním Ústavní stížnosti. Ústavní stížnost však není přípustná, pokud se stěžovatel před jejím podáním nejdříve neobrátil na krajský soud a to výše uvedeným postupem podle ust. § 60 volebního zákona.

Lhůta k podání

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek před krajským soudem.

Osoba oprávněná podat ústavní stížnost

Okruh těchto osob se řídí ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb, o Ústavním soudu (dále jen „ZÚS“) a jsou jimi fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Stěžovatel musí být před soudem zastoupen advokátem.

Účastníci a vedlejší účastníci

Účastníky jsou stěžovatel a státní orgán, tj. soud, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo, ústavní soud ovšem může přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.

Chci darovat
Transparency International ČR

100 Kč 300 Kč 500 Kč 1000 Kč

nebo ,- Kč

Chci dostávat novinky na e-mail




Evropské fondy: Jak předcházet rizikům podvodů a zneužívání (EU FUND WATCH)

TI pro regulaci hazardu

Linka České dráhy

Informace TI k tendrům 2012+ v Lesích ČR

 

Kontakt: 

Transparency International, o.p.s.

posta@transparency.cz
+420 224 240 895-7
Sokolovská 143, 180 00 Praha 8
Kde nás najdete

Celosvětové hnutí TI:

 Transparency International  

 Daily Corruption News

 Spolupracujeme:

 
Naši politici.cz
 
Naši politici.cz