Česká republika

Hlídáme veřejný zájem, hájíme efektivní
a odpovědnou správu země.

Trestní oznámeni na protikorupční polici

Není běžné, aby na vedení policejních útvarů bylo podávání trestní oznámení, a už vůbec není běžné, aby takováto trestní oznámení podávali bývalí vedoucí činitelé tohoto útvaru. A přesně k tomu minulý týden došlo.

Abychom připomněli, o co jde. Jde o vyšetřování údajného uplácení poslanců Věcí veřejných Vítem Bártou. Bývalí náměstci protikorupční policie (správně „Útvaru na odhalování korupce a finanční kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR") Tomáš Krůl a Zdeněk Tomica přišli s tím, že nový ředitel Útvaru Tomáš Martinec nařídil, ať jeho útvar nevyšetřuje podezření, že Bárta uplácel, ale možnost, že Kočí se Škárkou spáchali daňový delikt. Podrobně a opakovaně o tom informovaly Hospodářské noviny.

Hlavní argument oznamovatelů zní, že se zdrželo zahájení vyšetřování a možný pachatel Vít Bárta si mohl připravit obhajobu a zahladit stopy. Jak vypadalo ono zpoždění, dokresluje následující informace (opět) Hospodářských novin.

„První zpráva o údajném úplatku se objevila v neděli 3. dubna. Týden nato policisté sestavili speciální vyšetřovací tým. A až 15. dubna poprvé vyslechli poslance Jaroslava Škárku, jednoho z hlavních aktérů".
(http://zpravy.ihned.cz/c1-51895190-prutahy-kvuli-uplatkum-vv-neexistuji-tvrdi-sef-policie-lessy-na-co-neodpovedel).

Celá informace vypadá jako zcela jasná. Vedení Věcí veřejných, zejména Radek John jako ministr vnitra, si do vedení protikorupční policie dosadilo své lidi, kteří nyní, jak se ostatně čekalo, brzdí a znemožňují vyšetřování.

Problém je v tom, že naprosto stejnou situaci lze doložit i řadou příkladů z působení minulého vedení protikorupční policie. Kdyby se mělo podávat trestní oznámení na základně každé nečinnosti protikorupční policie, pak by zmínění policisté museli mít stůl zavalený trestními oznámeními na sebe sama.

Svědčí o tom i zkušenost Transparency International z loňského roku, tedy z doby, kdy oba bývalí náměstci byli ještě ve vedoucích funkcích. Trestní oznámení na Milana Jančíka, v té době ještě starostu Městské části Praha 5, podala TIC dne 29. března 2010. Další tři měsíce se nedělo nic. Teprve po stížnosti TIC na nekonání v říjnu 2010 se rozběhlo vyšetřování. Mezitím ale proběhly volby a Milan Jančík již nebyl starostou.

Jiný případ - TIC podávala další trestní oznámení, tentokrát na Miroslava Elfmarka, bývalého vrchního ředitele pro strukturální fondy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Trestní oznámení bylo podáno 23. srpna 2010. O nějakém výsledku nemáme zprávy dodnes.

Ve srovnání s těmito případy zní 12 dní zpoždění při vyšetřování Víta Bárty jako hudba z nebes.

Co nám tedy říká trestní oznámení na současné vedení protikorupční policie z hlediska vyšetřování podezření na korupci? Vůbec nic.

Přesto však tato zpráva vysokou vypovídající hodnotu má. Vypovídá totiž o tom, v jakém stavu se protikorupční policie nachází. Oba oznamovatelé přišli do vedení ÚOKFK spolu s tehdejším ředitelem Liborem Vrbou za ministrování Ivana Langera. Po řadu let toto vedené protikorupční policie čelilo podezření, že brzdí vyšetřování kazu spojených právě s ODS. Nečinnost v případu trestních oznámení podaných TIC a horečná aktivita v případě podezření na korupci Věcí veřejných, by tomuto hodnocení napovídala.

V celém případu se objevuje ještě jedna drobnost. Vyšetřování Víta Bárty se prý pohnulo kupředu až na zásah současného náměstka policejního prezidenta pro trestní řízení Martina Červíčka. Tedy TOHO pana Červíčka, který tak zázračně „vyžabákoval" odnikud až do nejvyšších patel Policie ČR, opět právě za ministrování Ivana Langera.

Nemáme dost informací na to, abychom posoudili, zda minulé vedené protikorupční policie blokovalo vyšetřování kauz spojených s ODS či zda současné vedení protikorupční policie blokuje vyšetřování kauz spojených s Věcmi veřejnými. Z výše uvedených událostí ale více než dostatečně zřetelně vyplývá, že protikorupční policie je vnitřně rozdělena (těžko předpokládat, že by se souboje vedení nedotkly i nálad a preferencí řadových detektivů) a že osobní či politické (či osobně-politické) preference tam hrají významnou roli. Na představu, že se našich trestních oznámení ujme profesionální, nezávislý a nestranný policejní útvar, který začne vyšetřovat podle hesla „padni komu padni" si asi ještě budeme muset počkat.

Z uvedeného vyplývá ještě jeden závěr. Nepřistupujme na pokrytecký argument politiků, kteří na jednotlivé kauzy reagují odkazem na policejní vyšetřování s tím, že když se nepotvrdí trestný čin, tak účastník kauzy je čistý a vesele pokračuje ve své funkci. Oddělme vyvozování trestní odpovědnosti od té politické, a tlačme (také) na vyvozování právě té politické odpovědnosti.

Radim Bureš

 

 

 

Chci darovat
Transparency International ČR

100 Kč 300 Kč 500 Kč 1000 Kč

nebo ,- Kč

Chci dostávat novinky na e-mail




Evropské fondy: Jak předcházet rizikům podvodů a zneužívání (EU FUND WATCH)

TI pro regulaci hazardu

Linka České dráhy

Informace TI k tendrům 2012+ v Lesích ČR

 

Kontakt: 

Transparency International, o.p.s.

posta@transparency.cz
+420 224 240 895-7
Sokolovská 143, 180 00 Praha 8
Kde nás najdete

Celosvětové hnutí TI:

 Transparency International  

 Daily Corruption News

 Spolupracujeme:

 
Naši politici.cz
 
Naši politici.cz